Velikonoce na Slovácku – 4. díl

Co dokáže sláma, zručnost a trpělivost

Taťána Malinová

Kraslice zdobené slámou

• Uherské Hradiště

„Mé motto zní, že kraslice musí potěšit každého. První pokus vytvořit kraslici se uskutečnil již v roce 1992. Techniku zdobení jsem se naučila od kamarádky. Nejdříve jsem musela zvládnout základy, jak zpracovat slámu, vyfouknout vajíčka, upravit povrch skořápky a nabarvit. Zpočátku jsem tvořila jednoduché kraslice, po zdokonalení techniky stříhání a lepení slámy jsem ale začala vytvářet už náročnější vzory,“ říká k prvním krůčkům na poli zdobení slámových kraslic paní Malinová. Kamarádka u výroby kraslic nakonec nezůstala, zato paní Malinová ano. Slámové kraslice se staly jejím velkým koníčkem, kterému je ochotna věnovat veškerý volný čas. Techniku zdobení předala také dceři a základy už ovládá také vnučka. Celkovou techniku včetně barvení se ale nenaučily. Tedy prozatím ne. Možná v budoucnu, až na to budou mít více času. Paní Malinová je držitelkou mnoha ocenění, mimo jiné se stala v roce 2016 „Mistrem tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje“. Její práce dělá radost lidem nejen u nás v České republice, ale i v Polsku, Maďarsku, Německu a v Americe.

Na desetiny milimetru přesně

Z čeho čerpáte inspiraci při tvorbě vzorů?

První vzory jsem dělala stejné jako kamarádka, ale postupně jsem si začala tvořit vlastní. Inspirací mi byly různé časopisy, pohledy, staré kraslice, publikace, ve kterých bylo zobrazeno zdobení slámou. Teď už mám více než 50 vzorů. Nejvíce jsou oblíbené ty složitější. Vzory tvořím podle nálady. Zdobím slepičí, husí, pštrosí i holubí vejce. Holubí vejce mi dodává holubář z Popovic, a protože jsou velice křehké, tak je musím vyfouknout ústy.

Co Vás na tomto řemesle baví?

Začala jsem tuto techniku dělat, když jsem se starala o nemocného tatínka. A u kraslic jsem si vždycky odpočinula a zklidnila, byl to pro mě útěk od starostí a práce. Ráda se zúčastňuji i předváděcích akcí na Rochusu, zejména pro školy. Děti jsou většinou zvědavé, ale dost často ani slámu nepoznají.

Jak dlouho trvá vyhotovení 1 kraslice?

Zdobení slámou trvá 2,5 hodiny, složitější krajkový vzor až 3 hodiny. Na každý vzor musím vybírat ty nejvhodnější slámečky a lepit je na desetiny milimetru přesně. Na jeden vzor použiji 300 kusů slámových kousků, na složitější vzor jich použiji až 500. Každý kousíček musím ručně vystřihnout. Vajíčka si také měřím, i dva milimetry jsou podstatný rozdíl a na každý vzor potřebuji určitou velikost, abych mohla vzor pěkně na vajíčko rozprostřít. Důležitý je i sběr a zpracování slámy samotné. Slámu musím také vybělit v technickém kysličníku a pořádně nechat uschnout.

Na co jste pyšná?

Velmi si cením Ceny Vladimíra Boučka, Mistra tradiční rukodělné výroby, které jsem získala a také toho, že o mně natočili v Toulavé kameře. Mám radost, že moje kraslice dělají radost i v zahraničí.

Jak jste slavili v dětství Velikonoce?

Pocházím z Prostějova, jsme tři sestry a doma jsme neměli peněz nazbyt. Velikonoce jsem brala jako možnost lehce dostat nějaké cukrovinky. Chodila jsem na šlahačku po rodině jako děvčátko. Sestry nechtěly, ale pak mi cukroví záviděly. Když jsem se nastěhovala do Hradiště, tak jsem vždycky vyhlédala z okna první šlaháče. Jinak teď si ráda upeču beránka a velikonočně nazdobím byt. Jak chodím po jarmarcích, tak si vždycky koupím nějaké kraslice od jiných krasličářek a mám jich doma už více než 200.

Mistryně rukodělné výroby z Blatnice

Marie Čiháková

Batikované kraslice

• Blatnice pod Sv. Antonínkem

Paní Marie Čiháková z Blatnice pod Svatým Antonínkem se netají tím, že již od útlého dětství ráda maluje. Kraslice malovala už jako malá s babičkou, ale vždy jen před Velikonocemi. Do tajů kraslic ji po odborné stránce zasvětila paní Eva Večerková (etnografka, historička umění). Postupně si pak Marie Čiháková hledala svůj vlastní styl a začala s kraslicemi jezdit na řemeslné trhy. Je členkou malířek kraslic a také členkou ve Sdružení lidových řemeslníků a výrobců. V roce 2014 získala titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Kraslice paní Čihákové si můžete prohlédnout pěkně zblízka na jarmarcích nebo už dnes v kamenné prodejně Tradičního výrobku Slovácka, na Masarykově náměstí 21 v Uherském Hradišti. Najdete tu kraslice batikované i blatnické (jedná se o specifický styl batiky). Kraslice od paní Čihákové reprezentují tradiční vzory podle původních starých kraslic, anebo podle ručních výšivek, které můžeme dodnes obdivovat na svátečních lidových krojích.

S kraslicemi kolem světa

Jak dlouho se věnujete řemeslu a jaká byla vaše cesta k němu?

Řemeslu se věnuji od roku 1977. Svůj život nepočítám na roky, ale na Velikonoce, je to můj mezník. Ke kraslicím jsem se dostala tak, že jsme doma s maminkou pekly koláčky a měly jsme spoustu vajíček. Pak se mě kamarádka zeptala, proč se neučím dělat kraslice, když máme tolik vyfouklých vajec. Začínala jsem malovat první kroje na husí vejce. Potom jsem se dostala k paní Hořčicové, která mi dala 4 blatnické kraslice, které jsem pak začala malovat. Později jsem pak hledala tradiční vzory v muzeích. Techniku jsem se musela sama naučit.

Předáváte své řemeslo dále?

Svoje děti jsem od malička do malování kraslic zapojovala. Důležité bylo je vždy pochválit a neznechutit jim ty začátky. Nyní se malování kraslic věnuje dcera i vnučka, které se účastní i jarmarků. Zatím je to baví, tak uvidíme, jestli u toho zůstanou.

Kam všude do světa se vaše kraslice dostaly?

S kraslicemi jsem procestovala skoro celý svět a při všech cestách jsem se vždy snažila zviditelnit i náš kraj. Mé kraslice jsou na Novém Zélandu, v Turecku, Číně, Japonsku, Koreji, USA… Velký zážitek mám z Číny, kde jsem byla 7 týdnů a předváděla jsem tam v několika městech. Zažila jsem tam i veselé zážitky. Jejich šťastné číslo je 6, tak si vždy chtěli zakoupit buď jednu kraslici nebo šest. Já měla krabičku na 5 kusů, ale protože jsou pověrčiví, tak jich tam chtěli vměstnat za každou cenu 6.

Jak dlouho trvá vyhotovení 1 kraslice?

Jednu kraslici vezmu do ruky i devětkrát, ale čas jsem nikdy neměřila.

Z čeho čerpáte inspiraci při tvorbě vzorů?

Dodržuji tradiční vzory, které jsem zjistila z muzejních sbírek. Pak jsem čerpala i z krojů babičky a prababičky. V Blatnici se malují vzory jako jablíčko, hvězdička, srdíčko a kalich, který znázorňuje strom života.

Z čeho máte největší radost?

Největší radost mám z toho, když lidé ocení mou práci. Zejména si považuji blatnických kraslic, které jsou pracnější. A úplně největší radost mi dělá to, že řemeslo převzala dcera i vnučka a doufám i pravnučka.

Jak jste slavili v dětství Velikonoce?

Jako malá jsem se na Velikonoce těšila, že budeme malovat vajíčka s babičkou. Babička vždycky celý rok sbírala papírky od cikorky (nyní melta), které byly červené. Tento červený papír pouštěl a tím jsme vajíčka obarvovali. Chodilo se na muziku, kde se šohaji vždycky domluvili a ráno šli na šlahačku.

Veronika Friedlová