Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě připravilo unikátní výstavu s názvem „Svátky betlémské hvězdy, výstava betlémů a retro Vánoce“.
Zobrazení příběhu o narození Krista je stále stejné, vychází z raného křesťanství. Avšak chápání symbolu Vánoc a hlavně betlému i jesliček bylo v průběhu staletí různé. Původní tradice vystavování jeslí v kostelích se rozšířila do zámeckých a hradních kaplí, poté také do domácností. V období gotiky se na reliéfních řezbách a krásných malbách preferoval výjev zrození Krista a mnohdy také klanění Tří králů. Později se betlémy staly především obrazem života a zvyklostí obyčejných lidí. V současnosti jsou považovány spíše za scénické, trojrozměrné zobrazení biblického příběhu prostřednictvím různě oděných postav, které přinášejí Božímu dítěti dary. V lidovém prostředí se prolínají osoby v krojích s postavami v pestrých orientálních oděvech a děj zachycuje denní život ve městě či na vesnici, kde lidé pracují na polích a pastvinách nebo se jen tak baví a radují z narození Ježíška.
Právě v tomto roce si připomínáme 800. výročí od postavení prvních jeslí a touto výstavou oslavíme krásu i tradici ve výrobě a výzdobě betlémů z období konce 19. století až po současnost. Celkem 66 kusů betlémů, některé pouze s betlémskou rodinou, jiné i s více než 470 figurami, jsou ukázkou zručnosti a trpělivosti tvůrců, kteří výrobou strávili stovky až tisíce hodin svého času. Někteří figury, stromy, zvířata, stavby i kulisy vyráběli jen ve vánočním období, jiní v průběhu celého roku. Betlémy, jesle i výjevy z různých oblastí života jsou vytvořeny v mnoha provedeních, převážně z papíru, opatřeny barevným tiskem nebo ruční malbou, další z barveného, patinovaného či přírodního dřeva, ale také ze skla a keramiky. Rozměr některých vystavených souborů se pohybuje kolem 3 metrů, ale jsou zde i miniatury velikosti vlašského oříšku. Zajímavou ukázkou tvořivosti jsou kresby a trojrozměrné nástěnné obrazy. Tak trochu raritou je betlém uhnětený z chlebového těsta, jakých se kvůli napadení hlodavci a jinými škůdci mnoho nedochovalo.
V jednotlivých částech výstavy je popsána historie i vývoj betlémů, uveden je pouze malý průřez velmi náročnou betlemářskou prací. Můžete nahlédnout do rozmanitosti tvorby známých i méně známých autorů klasických, orientálních, lidových, reklamních i netypických betlémů. V poslední části výstavy vás uvítá malá domácnost z období 70.–80. let 20. století, kde právě probíhá horlivý předvánoční shon. Zde můžete zavzpomínat na dárky, které se v rodinách běžně dostávaly pod vánočním stromečkem, ale i na to, jak to vypadalo a mnohdy i v současnosti vypadá u rodičů či prarodičů.
Vystavené betlémy jsou zapůjčeny z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Muzea Bojkovska. Ze sbírek Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě jsou zde soubory betlémů z papíru, těsta, dřeva, kukuřičného šustí, aj., převážně z Uherskobrodska, o celkovém počtu více než 600 figur. Sbírka zahrnuje současnou tvorbu lidových výrobců, ale také ručně malovaný třebíčský betlém z roku 1938, který byl jen pár let vystaven v dominikánském klášteře v Uherském Brodě a již v roce 1944 darován muzeu.
Celkem 34 betlémů na výstavu zapůjčili manželé Alena a Bohumír Mahdalovi z Uherského Brodu. V krásné rodinné sbírce mají více než 150 kusů jeslí a betlémů a každoročně od září do února je možno všechny vidět v jejich domácí expozici.
V historii neznámý, ale v současnosti dětmi velmi oblíbený pohyblivý betlém z Lega zapůjčil Petr Sedlář.
Krásnou tečkou zapůjčených předmětů je rodinná sbírka retro předmětů Davida Staufčíka a Magdalény Ďurďové, která obsahuje snad již tisíce drobností, ze kterých nám alespoň zlomek poskytli k oživení vzpomínek na Vánoce z doby nedávno minulé.
Autor výstavy: Veronika Provodovská, Magdaléna Ďurďová
Slavnostní otevření výstavy proběhne v pátek 1. prosince 2023 v 17:00. Přístupná bude až do neděle 11. února 2024.
kontakt:
Robert Provodovský
produkční
pracovník vztahů k veřejnosti
Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě
M: +420 603 370 227
E: program@mjakub.cz
W: mjakub.cz