Vyplujeme, dá-li Pán Bůh

Už jste se někdy plavili po Baťově kanále, ať už na motorovém člunu nebo na hausbótu? Nebo jste se někdy při cyklovýletu či na in-linech stavili na limču v sympatické hospůdce Zašívárna U Osla ve Starém Městě? Pokud jste na některou z těchto otázek odpověděli ano, je dost možné, že za vaším zážitkem stojí majitel a provozovatel těchto služeb, Michal Hampala.

Přečtěte si rozhovor.

Jste majitelem půjčovny lodí ve Spytihněvi a s manželkou také provozujete restauraci, která se stará nejen o posádky lodí, ale také o pěší, cyklisty a in-line bruslaře na frekventované cyklostezce ve Starém Městě, podél řeky Moravy. Jak dlouho již tyto služby provozujete? Stál jste přímo u jejich zrodu nebo jste některou z provozoven převzal?

Půjčovnu lodí ve Spytihněvi zakládal strýc Staňa v roce 1997 a jen co otevřel, přišly povodně, což mu zpětně vůbec nezávidím. Od roku 1999 jsem mu při vysoké škole pomáhal s půjčováním loděk v Uherském Hradišti. Tehdy to pro mě byla super doba na vysoké, parádní brigáda na celé léto a vůbec jsem to nevnímal jako podnikání. Po vysoké jsem se věnoval jinému oboru, pořád jsem ale byl s plavbou na Baťáku v kontaktu. V roce 2012 jsem se rozhodl, že potřebuji změnu a nastoupil jsem ke strýci do firmy. Byl to zásadní zlom, koupili jsme s manželkou domek na Kunovském jezu, strýc pomohl zainvestovat hospodu, začali jsme k tomu půjčovat lodě v Holandsku. Vletěl jsem do toho po hlavě, ale naštěstí jsem měl ve strýci skvělého rádce a parťáka. Od roku 2016 vedu Půjčovnu lodí ve Spytihněvi sám, strýc si nechal provoz osobní lodní dopravy s loděmi Morava a Hollandia. Ale pořád spolu spolupracujeme. Tímto mu za všechno moc děkuji.

A Oslíka jsme začali s manželkou samostatně provozovat v roce 2015. Čas tam počítáme podle věku Medarda*. Manželka je ta, která tomu místu dává to, proč se tam lidi tak rádi zastavují a vracejí. Ten esprit.

*Medard je jméno osla, který žije u restaurace

Co bylo impulzem pro zahájení podnikání na Slovácku, na Baťově kanále?

Pro mě byl impuls, že mě strýc trošku ukecával, ať mu jdu pomáhat. K tomu mě přestávala bavit moje původní práce, přeci jen hned po škole jsem nastoupil a po 8 letech jsem cítil, že potřebuji změnu. A proč se hned ze zaměstnance nestát zaměstnavatelem? Přeháním, ale byl to pro mě šok. Ovšem nelituju. Naopak, neměnil bych. Kdo se může od jara do podzimu vymlouvat do telefonu, že teď nemůže mluvit, protože je na lodi nebo v plavební komoře a nemá zrovna čas si povídat? 🙂 No, kéž by tomu tak bylo.

Jak běžně trávíte mezidobí, kdy jsou restaurace i půjčovna uzavřeny? Liší se nějak od mezidobí letošního, kdy je začátek nadcházející sezóny nejistý?

Končíme koncem října, pak je čas na nějakou dovolenou. Obvykle se snažíme na 14 dní někam zmizet i s dětmi. Zaprvé jim vynahradit to, že o prázdninách nás moc neviděly, zadruhé je fajn se postavit na druhou stranu baru, recepce, služby… Snažíme se relaxovat, čerpáme inspiraci a dáváme velká dýška. Do konce ledna doháníme resty, navštěvujeme rodinu, zpětně přejeme všem jejím příslušníkům k narozeninám, svátkům a výročím, které jsme od dubna prošvihli. Během podzimu a zimy chystáme lodě na další sezónu, od února intenzivněji a na jaro finišujeme, abychom to všechno stihli. Nikdy jsem to sice ještě úplně nestihl (k pobavení mého strýce, který každý rok říká, že to říkal), ale snad se lepším. Mám šikovný tým kluků, kteří mi pomáhají, tak těm patří taky velký dík.

Troufnete si říct, zda pandemie výrazněji ohrožuje provoz restaurace či půjčovny lodí? Případně z jakých důvodů?

Ohrožení je u obou stejné v tom, že když je zavřeno, nevydělává se. Myslím, že na tom nejsme ještě tak zle. Hospoda je už naše, půjčka splacená, nájem nás netrápí. Stálé zaměstnance nemáme, brigádníky to přímo neživí. I když máme tam holku a kluka, to už jsou členové rodiny. Strašně šikovní, shodou okolností oba zdravotníci, tak jim teď držím palce, vypomáhají v nemocnici. Prvních deset piv natočím za ně, otevřeme-li… A bude-li zavřeno, budeme holt muset najít nějakou práci a přežít do doby, než se bude dát otevřít. Medard má sena dost, snad nás naučí, jak na to. 🙂

S loděmi je to podobné, tam sice nájemné a výplaty nepočkají, ale zatím to vypadá, že snad vyplujeme a přežijeme. Kdybych tomu nevěřil, nepřebíral bych Půjčovnu lodí ve Starém Městě. Úplně jiná situace je s osobní lodní dopravou, tam prostě školní výlety nula, zájezdy zahrádkářů nula, akce na lodi nula. Prázdninový provoz to nezachrání, takže asi strýce vezmu na brigádu umývat lodě. Kruh se uzavírá. 🙂 Pevně doufám, že se to všechno rozjede a lidi budou jezdit, budou spokojení a spokojení budeme i my.

Zkusme si představit, že zde pandemie není, a tak se můžeme zcela bez obav těšit na zahájení plavební sezóny 1. května, jak bylo vždy zvykem. Na co se těšíte nejvíce?

Po všech těch přípravách je to taková lehká nervozita. Ale upřímně, každý rok až skončí oficiality si vždycky v kroužku blízkých někam sedneme, narazíme pivo a pořádně ten začátek sezóny spláchneme. Jsme všichni natěšení, plní energie a entuziasmu. Člověk se těší na nové lidi, nové zážitky, setkání se stálými zákazníky, všechny ty akce, které pořádáme a tak. Tak snad to letos bude taky tak.

Chystáte pro nadcházející sezónu nějaké novinky?

Kolega ve Starém Městě se rozhodl skončit, tak jsem od něj převzal provoz tamní půjčovny. Bylo to trochu narychlo a pro mě chvilku před novou sezónou, takže seznámit se s tamním provozem, zkonsolidovat služby, zkusit provázat půjčování loděk mezi Starým Městem a Spytihněví, nepokazit dobré zavedené věci, polepšit co moc nefungovalo… Chystám nějaké tematické balíčky spojené s plavbou na lodi a posezením U Osla. Větší věci až od další sezóny, dá-li Pán Bůh.

Držíme pěsti, ať se sezóna vydaří a vše klapne tak, jak má!

Veronika Friedlová