Návštěvnický provoz a pořádání akcí jsou jen „špička ledovce“. Jaké to je vést muzeum v přírodě?
Muzeum v přírodě Rochus se nachází v Uherském Hradišti, části Mařatice. Je součástí přírodního areálu Park Rochus a vyhledávaným místem procházek místních i turistů. Mnozí mají toto místo spojené s pořádáním tradičních akcí, ať už folklorních, kulturních či gastronomických. Potenciál tohoto místa je však mnohem a mnohem větší. Zajímavé a překvapivé informace nám prozradil ředitel Parku Rochus, o.p.s., PhDr. Jan Blahůšek, Ph.D.
-
Jak dlouho je již Skanzen Rochus v provozu? Co se podařilo za tu dobu vybudovat?
První expoziční objekt jsme do prostoru muzea v přírodě transferovali z obce Břestek v roce 2012. Jednalo se o dřevěnou sloupkovou stodolu z 19. století. Od té doby zde probíhají také různé kulturní akce pro veřejnost zaměřené na tradiční lidovou kulturu. V roce 2015 jsme pak v muzeu postavili tři zemědělské usedlosti, které charakterizují typickou lidovou architekturu této části Slovácka. Jedná se o kopie domů z obcí Boršice, Veletiny a Tučapy. 1. května 2016 bylo Muzeum v přírodě Rochus slavnostně otevřeno veřejnosti, od té doby zde probíhá návštěvnický provoz s prohlídkami areálu. Hlavní sezóna je každoročně od května do října. V zimních měsících a v předjaří pak mohou návštěvníci navštívit muzeum při pravidelných akcích zaměřených na obyčejové tradice – na advent, Vánoce, fašank a na Velikonoce. Zatím poslední stavbou muzea je malý seník – tzv. stodůlka, kterou jsme do našeho skanzenu přenesli v roce 2017.
-
Setkali jste se také například se zájmem o pronájem skanzenu k nějaké speciální příležitosti? Například oslava, svatba, focení…
Ano. Konání svateb a svatební focení je v našem muzeu možné a pořadatelé svateb o něj stále více projevují zájem. Je ale samozřejmě potřeba počítat s tím, že jsme v přírodě a roli tak může hrát počasí. Aby se nekřížil svatební obřad s nějakou jinou akcí pro veřejnost, vypisujeme termíny, na kdy je možné svatební obřad v našem muzeu naplánovat. V areálu Parku Rochus je pak pěkným místem pro svatby také prostor před kaplí sv. Rocha. Co nám zatím chybí je zázemí pro pořádání svatební hostiny, tu si musí svatebčané zajistit jinde. Snažíme se ale vyjít v maximální možné míře i různým jiným nápadům, pokud nejsou v kontrastu s posláním našeho skanzenu nebo s okolní přírodou a krajinou. V muzeu jsme např. na přání jednoho mladého muže realizovali večeři pro dva, při které požádal svou nastávající o ruku. Areál muzea lze ale také využít pro konání jiných kulturních akcí. Příkladem může být třeba festival Dny slovanské kultury, který jeden ze svých pořadů uskutečnil v roce 2017 právě v našem muzeu. Nebráníme se ani spolupráci s filmaři a s tvůrci jiných audiovizuálních děl. V objektech muzea se tak natáčel např. umělecký film Odcházení mladého filmaře a fotografa Lukáše Macha, dále třeba část videoencyklopedie tradičních pokrmů ze Slovácka, kterou připravovala Vysoká škole hotelová v Praze nebo třeba reklama pro Správu a údržbu silnic Slovácka. Prostor muzea je také možné využít pro konání různých řemeslných kurzů.
-
Aktuální situace brání jak provozu, tak již zmiňovaným akcím. Jak využíváte toto mezidobí? Na čem aktuálně ve skanzenu pracujete?
Všechny akce, které jsme byli na jaře i na podzim nuceni zrušit, jsme měli připraveny a děláme to tak i u těch budoucích. Účinkující, řemeslníky, prodejce musíte vždy předjednat s několikaměsíčním předstihem a vzhledem k tomu, že nikdo přesně neví, co bude příští týden, nemůžeme přípravu programu, který nás čeká např. v únoru, v březnu vypustit s předpokladem, že živá kultura bude stále zakázána nebo omezena. Takže vlastně už plánujeme novou sezónu, která, jak doufám, pojede zase ve starých kolejích. Protože je ale muzeum v přírodě otevřeno sezónně, zimní měsíce využíváme pro údržbu areálu, kterou nejde dělat při plném návštěvnickém provozu. Mimo to se staráme o celý areál Parku Rochus, ve kterém jsme v uplynulém desetiletí vysadili na sedm set nových stromů a keřů. Další výsadby pokračují i letos a to jsou práce, které se realizují právě v pozdním podzimu a zjara. Jako muzejní instituce také spravujeme fond sbírkových předmětů, který má několik tisíc položek. Tyto předměty je vždy potřeba očistit, restaurovat či konzervovat a před uložením v depozitáři nebo v expozici provést jejich evidenční popis včetně fotografické dokumentace. Připravujeme také další rozvoj muzea, který bez etnografického výzkumu, zpracování podrobné projektové dokumentace a třeba i přípravy žádostí o dotační podporu není možný. Prostě práce v muzeu v přírodě je velmi pestrá, má hodně podob a obsahuje řadu různých činností, kdy návštěvnický provoz a pořádání kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost je jen ta, obrazně řečeno, nejvíc viditelná špička ledovce.
-
Jaké jsou Vaše plány do budoucna? Máte nějaký sen nebo cíl, který byste chtěl v rámci dalšího budování uskutečnit?
Muzeum v přírodě, nebo chcete-li skanzen, je projekt na desetiletí. My jsme ten náš začali budovat jako paměťovou instituci, která chce vždy svým návštěvníkům prezentovat pravdivou historickou realitu. Stojí to spoustu odborné práce, která není vždy na první pohled vidět, a já doufám, že se tak odlišujeme od jiných obdobných akcí a projektů v našem blízkém regionu, kde jde především o byznys a okamžitý finanční zisk. Naším cílem je přispět k uchování tradiční lidové kultury, k přenosu jejich hodnot mezi generacemi, k uvědomění si vlastních kořenů. Naším vzorem je činnost Valašského vlastně dnes už Národního muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, který je výkladní skříní českého muzejnictví a jedním z nejvýznamnějších muzeí v přírodě ve střední Evropě. I když tady na Slovácku máme jiný typ lidové architektury než na Valašsku, principy naší práce i cíle jsou stejné. A my jsme teď na časové ose někde tam, kde byl rožnovský skanzen v roce 1930. Takže vidíte, jak obrovský kus práce máme tady v Uherském Hradišti ještě před sebou. Každý posun kupředu je ale úspěchem a já bych si moc přál, kdyby nám to teď na začátku šlo aspoň o malinko rychleji než to šlo tehdy v Rožnově.
-
Kdybyste měl k návštěvě pozvat někoho, kdo zde ještě nebyl, proč by měl navštívit právě Skanzen Rochus?
Záleží samozřejmě na tom, jaké má návštěvník očekávání. Může to být procházka mezi mařatickými vinohrady, nezapomenutelné výhledy do krajiny západní a severní části Uherskohradišťska, západ slunce nad Buchlovem, poznání lidové kultury našeho regionu, návštěva kaple svatého Rocha, zajímavé a zábavné programy pro rodiny s dětmi, pro gurmány pak třeba ochutnávka gastronomických specialit Slovácka na festivalu chutí a vůní, nákup vína místních vinařů, ochutnávka Jarošovského piva nebo pro sběratele naše jedinečné turistické známky a vizitky. Těch motivací může být určitě celá řada a my budeme rádi, když si každý najde tu svou, bude od nás odcházet spokojený a také se na Rochus zase vrátí.
