Hody milé hody…

… Už sem dohodoval. Tak se to zpívá v jedné lidové písničce. Ve skutečnosti jsme ale na Slovácku letos ještě nedohodovali. Celkem dva hodové víkendy nás totiž ještě čekají…

Hody patří na Slovácku mezi nejvýznamnější slavnosti a tuto tradici dodržuje nespočet obcí. Termín není pevně stanoven. Často si jej obec volí podle svátku patrona, kterému je zasvěcen kostel v jejich obci. Proto se nazývají například Václavské, Michalské a tak podobně. To se však nelíbilo císaři Josefovi II., a tak nařídil slavit hody vždy třetí říjnovou neděli. Z jednoho prostého důvodu – v této době bylo již po sklizni a nepracovalo se na polích. Ve skutečnosti ale některé obce nadále slavily hody i dle sebe a proto dodnes slaví hody hned dvoje – jedny letní a druhé císařské.

Nedílnou součástí hodů jsou bezpochyby kroje. Někteří mají tu čest, že mohou nosit velmi staré, ale o to vzácnější a krásnější kroje, které se podařilo rodině dochovat. Někteří si pořizují kroje nové, šité „na míru“. Tak či tak, nošení kroje a účast na hodech je pro rodinu vždy velkou událostí. Zejména pak pro rodiny, jejichž členové jsou během hodů stárci. Stárek a stárka jsou ústředními postavami celých hodů.

Samotný průběh hodů je pak individuální. Zpravidla je však součástí několikadenního programu slavnostní krojovaný průvod, povolení hodů starostou obce, obchůzka po obci, hodová zábava při dechové nebo cimbálové muzice a také hodová mše. Pořadí těchto dílčích aktů a další doprovodný program je v souladu s tradicemi konkrétní obce. Během zmíněného povolení hodů je starostou obce slavnostně předáno stárkovi právo. Právo vést hody a hodovou chasu. Toto právo je i symbolicky znázorněno – může mít podobu šavle, stromku nebo věnce, zpravidla je vždy bohatě zdobené, například krušpánkem, rozmarýnem, stuhami a dalšími dekoracemi. Toto právo pak musí stárek a celá hodová chasa po dobu hodů pilně střežit, aby ho neukradl někdo z okolních obcí, jak se bohužel občas stává. Taková ztráta je pak pro stárky velkou ostudou, protože právo nedokázali uhlídat.

Během hodových obchůzek a na zábavách je chase nabízeno velmi bohaté občerstvení, na oslavu hojnosti a blahobytu. Popíjí se víno nebo tradiční pálenky. Je to příležitost, kdy se občané setkají a zapomenou chvíli na to, že mají moc práce a málo času a užívají si hodování. To plyne i z minulosti, kdy bylo venkovské obyvatelstvo v neustálém pracovním procesu, a tak alespoň jednou do roka, když zrovna nebylo na polích mnoho práce a hospodářství mohlo zmírnit tempo, měli příležitost se pobavit a ochutnat jídlo a pochutiny, které se běžně na jídelních stolech chudých neobjevovaly.

Na Slovácku je hodová sezóna rok od roku pestřejší a ani letošní rok nebyl výjimkou. Nezbývá nám, než si užít dva poslední hodové víkendy. Tento víkend se můžeme přijet veselit například do Břestku, Huštěnovic nebo do Svatobořic-Mistřína. O dalším víkendu potom do Mutěnic.